Úvodní stránka      Obsah

Troubsko od A po Zet

Září 2009

Biograf aneb kino v troubské historii

Lidé v Troubsku, stejně jako v jiných vesnicích, mnoho zábavy v dávných dobách neměli. Jednou ročně měli své hodové slavnosti, tím to většinou končívalo. Postupem doby, zvláště na přelomu 18. a 19. století, vznikaly různé spolky, které ve své činnosti nezapomínaly na vzdělávání,kulturu, sport. Ve svém volném čase, pokud jim nějaký zbýval, se museli zabavit "vlastními silami", takže se hrála divadelní představení, konaly se koncerty a pěvecká vystoupení "místních umělců", vycházky do přírody. Nastala také možnost vzdělávání, zvláště v obcích, kde byla škola se vzdělanými učiteli a také zřízena knihovna. Díky spolkům bylo také během roku pořádáno více tanečních zábav. Kulturní a vzdělávací možnosti  se v Troubsku zvýšily vybudováním kina.

Založení kina v Troubsku

Na začátku filmového promítání stál spolek místních legionářů. Místní jednota legionářská pro Troubsko a okolí (ČOL) získala povolení - byla jí úředně 25. července 1925 povolena kinematografická licence na promítání filmů ve zdejší sokolovně.
Stalo se tak půl roku po zavedení elektrického proudu v obci. (K elektrifikaci obce došlo v únoru 1925, i když zavádění elektrického proudu začalo v r. 1919.)

Nové kino, které dostalo název Zborov, promítalo první film 19.  6. 1925, byl to však film němý. V době němého filmu doprovázela promítání hudba, hra na klavír. Tuto úlohu plnil troubský učitel Oldřich Klanice.
V květnu 1928 převzal kino Zborov do své správy místní Sokol. Obecní zastupitelstvo povolilo v roce 1934 obnovení kinolicence v troubské sokolovně na další tři roky. Ještě téhož roku zařídil Sokol zvukové kino.

První zvukový film se na sokolovně promítal 15. dubna 1934, Troubská kronika nezaznamenává z tohoto období žádné údaje, takže nejsou známá jména kinooperátorů ani názvy promítaných filmů. Ucelenější záznamy existují až z období po II. světové válce

Dodatek:
Z ústního podání je známo, že se sokolovna ve třicátých letech přistavovala (přísálí směrem na hřiště a zřejmě i kabina na promítací přístroj).
O promítání a provoz se staral hlavně Josef Kocman st. s pomocníci Oldřich Klanica a Zdeněk Kukla st. O pokladnu se údajně staral Josef Černoušek.

Období druhé světové války

Troubské kino, které provozoval Sokol bylo zabráno a stalo se německým majetkem. Čisté zisky byly posílán filmovému středisku v Praze. Název kina "Zborov" byl zrušen. Vedoucím kina v té době byl Václav Des. Všechny funkce byly placené.

Nové české filmy byly usměrňovány v nacistickém duchu. Před každým filmem se promítal propagační žurnál, a to hlavně z bojů na frontě, dále pak z německých a protektorátních slavností. Při představení byla nařízena hasičská a četnická asistence, aby při předvádění žurnálů nedošlo k výtržnostem. Týdně se promítaly dva filmy - ve středu, sobotu a neděli. Kino byla tehdy jediná zábava a rozptýlení.

Provoz kina po válce, rok 1947

Po válce se kino vrátilo ke svému názvu "Zborov". Všechna kina byla v republice znárodněna, takže i troubské kino převzala státní správa. Vedoucím kina byl jmenován Antonín Vambera. Za bojů v roce1945 došlo ke zničení, případně poškození aparatury. Za opravu bylo vydáno 55.948,-- Kč.
V roce 1947 se konalo 77 představení, kino navštívilo 8.485 osob, celkový příjem činil 66.358,--, osobní a provozní výdaje 27.614,-- a obecní dávka 7.114,-- Kč.

Následující roky

V následujících letech bylo kino v provozu vždy po celý rok. Filmy se promítaly v sobotu a v neděli - večer pro dospělé a v neděli odpoledně přístupný film pro mládež. Správcem kina byl Jan Žák. Většinou se hrály české a sovětské filmy jako Divá Bára, Petr Veliký, Na obzoru plachta , Mladá garda, Tulákova schovanka apod.

V roce 1951 promítá filmy Milan Dejl, v roce 1953 Jiří Bartoněk, který střídal Antonína Vojty, v dalším roce Vratislav Pár, kterého v roce 1956 střídá Ivan Pazourek a v roce 1957 byl promítačem Josef Kocman ml..Všichni promítači, mezi které patřil i Tomáš Kamenický, byli zaměstnanci Krajského filmu, který jim vyplácel mzdu a mohl je posílat promítat filmy tam, kde  bylo potřeba (kina v Brně). Tak tomu bylo ještě v roce 1958.
Každým rokem se promítalo cca 60 až 80 filmů s poměrně slušnou návštěvností. Během roku navštívilo představení cca 15.000 občanů. Od roku 1955 byla správcem kina Josefa Žáková.

Provoz kina v Troubsku spěje ke svému konci

Kino v roce 1957 převzal do své správy Místní národní výbor. Ještě koncem padesátých let návštěvnost filmových představení byla téměř šestnáct tisíc osob, postupně se však snižovala.
V roce 1962 je vedoucí kina stále Josefa Žáková, pokladní byla v té době Matylda Dufková a promítačem Srantišek Slaměník ml..
Vstupné po celou dobu bylo 1 korunu pro mládež (první dvě řady) a dvě koruny pro dospělé. Některé filmy byly s korunovým príplatkem.
V roce 1963 a 1964 návštěvnost rapidně poklesla z důvodu zavádění televize. Přiblížil se konec. Poslední dva roky byl vedoucím kina František Dufek a promítačem Ivan Pazourek.

PROVOZ KINA BYL ZASTAVEN 1. dubna 1965


Promítání filmů na filmové aparatuře, která zůstala v kabině na sokolovně, definitivně skončilo, přesto však 6. srpna 1966 bylo zahájeno další promítání filmů, avšak jen přístrojem na úzký film (16 mm).
Promítání se ujal Svaz mládeže, vedoucím kina byl kulturní referent Vítězslav Ďásek. Promítalo se v sále Besedy (= dnešní sál Katolického domu). Bylo promítnuto 25 filmů. Celkem 45 představení vidělo 2.580 osob. Vstupné bylo stejné, více filmů však bylo s korunovým příplatkem. Zisk činil 1.460,-- Kč.
Promítání v nových prostorách skončilo tak rychle, jak začalo.Do roku 1975 se v naší obci veřejně nepromítalo. Zájemci o filmová přestavení museli do blízkého města Brna.


Nový začátek

Stálé kino v obci, to byla v letech 1975 - 1992 významná kulturní záležitost. Začalo se promítat v Kulturním domě, v malé zasedačce pravidelně pro školní mládež a také pro dospělé. Parta nadšenců vybudovala a upravila malý kinosálek, kam se vešlo asi sto lidí. Později se kino rozšířilo do přírody a začalo se v letním období promítat v bývalém areálu "D" na Veselce, později se přestěhovalo do areálu sokolovny v Troubsku a svou činnost ukončilo opět na Veselce.

Na promítání se těšili občané místní i z okolních vesnic, hlavně mládež, která se v hojném počtu zúčastňovala večerních filmů. Zlatý vrchol kina, co se týká návštěvnosti a množství filmů byly roky 1978 - 1981, kdy se promítalo v pátek a v sobotu za každého počasí v krásném areálu na Veselce. Areál spravovali chovatelé, kteří se starali též o pořadatelskou službu. V provozu byla též dobře zásobená kantýna.

Uprostřed areálu stála malá kabinka, ve které byla přenosná promítačka MEOCLUB 16 - automatic a gramofon na hudbu o přestávkách. Mezi stromy bylo pověšeno plátno. Letní kino začínalo sezónu většinou v červnu a kočilo v září. Jen namátkou si připomeňme úspěšné filmy z té doby, které přitahovaly diváky: Strach nad městem (J. P. Belmondo), Vůně fialek (Franko Nero), Jestli se rozzlobíme, budeme zlí a mnoho dalších výborných filmů.

Začalo se ve skromných podmínkách v Kulturním domě 28. března 1975 - pásmem krátkých filmů a grotesek. Od té doby každý pátek a sobotu až do roku 1978. Pak se začalo provozovat letní kino, a tak se promítalo v přírodě.

Personál kina v té době tvořili:
Ing. Zdeněk Jaša - vedoucí Osvětové besedy
Pavel Doležal, František Vykoukal, Petr Bartoněk, Vladimír Vítěž - promítači

První promítací stroj byl vypůjčen z bývalé vysoké školy zemědělské, později byly dva nové přístroje zakoupeny. Návštěvnost byla velmi dobrá, cena vstupenky tehdy byla 6 - 8,-- Kč.
Filmy se půjčovaly v Brně v tehdejším Krajském podniku pro film, koncerty a estrády na dnešní Jezuitské ulici. Formát filmu zůstal celou dobu 16 mm - tzv. úzký film.
Filmy, které byly taháky: Vinnetou, westerny, francouzské a české veselohry. Před každým představením byly promítány krátké zábavné a naučné filmy.

Promítací techniku využívaly také různé spolky a organizace a také škola.
Promítalo se pro zahrádkáře, Český červený kříž, TJ Sokol, většinou na jejich schůzích.

Od roku 1982 do 1992 se promítá v areálu sokolovny v Troubsku

Po úspěšných sezónách na Veselce se letní kino 21. 5. 1982 přestěhovalo na sokolovnu, kde vydrželo do roku 1990. Plátno se koupilo nové dírkované, pro lepší obraz. Areál sokolovny byl a je obklopen vzrostlými lipami a byl v té době zcela uzavřen branami. Promítalo se z místa, kde je dnes vchod do restaurace. Pokladna bývala u přední brány areálu. Vchod byl z ulice Národního odboje.

V té době se promítalo v pátek a sobotu. Filmovými trháky byly filmy Angelika, Benátská noc, Slunce seno... a další. Nepromítalo  se, když pršelo, byla nějaká zábava nebo kemp na závody. V tomto období s námi začal spolupracovat také Stanislav Hovězák ml. a Michal Kamenický.

Výhodou letního kina v Troubsku byla jeho poloha uprostřed obce a bylo oblíbené občany, kteří se za letních teplých večerů cem chodili bavit.

Návrat na Veselku a neobnovitelný konec

Od pátku 14. června 1991 se začalo promítat opět na Veselce. V dalším roce se začalo promítat v červnu, avšak v tomto období se již celostátně přestaly kopírovat úzké filmy, nebylo nic nového a na ohrané kopie už chodilo málo lidí.

Konec szóny v roce 1992 znamenal úplný konec promítání filmů, neboť celý areál "D" na Veselce zakoupila soukromá firma na stavbu rodinných domků. Provoz letního kina nemohl pokračovat. Promítání filmů se na zimu 1992 - 1993 přesunulo do KD v Troubsku. Koncem roku 1993 byla z rozhodnutí rady OÚ zrušena Osvětová beseda. Tak skončilo stálé kino v Troubsku. Za 18 úspěšných sezón bylo odpromítáno přes 800 celovečerních filmových představení.

V dnešní době, kdy vládne videoprojekce a formát DVD, se promítá v období vánoc v Mateřské škole na původní cívkové promítačce, aby noví občánci poznali, jaká byla technika v době mládí jejich rodičů, dědečků a babiček.



Z různých obecních a soukromých kronik vybral, upravil a sepsal v září 2009 knihovník Pavel Veleba (Vp) (Rok 1975-1993 - soukromý archiv P. Doležala)