Úvodní stránka      Obsah

Troubsko od A po Zet

Září

Stručná historie Troubska

Bylo 14. srpna 1237, kdy Robertus de Trubzco podepisoval společně s dalšími příslušníky vysoké feudality listinu krále Václava I., který směňoval svůj majetek s plebánem kostela sv. Petra, Zdislavem. Tato listina se stala prvním písemným dokladem o existenci naší obce, která byla tehdy v zeměpanském držení. V roce 2007 to bylo už 770 let.

Obec Troubsko leží uprostřed Troubsko-střelické kotliny 10 km od města Brna směrem jihozápadním. Mírně zvlněný krajinný reliéf je vymezen nadmořskou výškou 263 až 355 metrů. Kotlina patří do teplé klimatické oblasti s převažující úrodnou černozemí. Ve značně protáhlém dnešním katastru protéká Aušperský rep. Troubský potok.

Příznivé přírodní podmínky odedávna lákaly lidské pospolitosti k usazení, což dokazují četné archeologické nálezy, jež jsou uloženy ve sbírkách Národního muzea v Praze a Moravském muzeu v Brně. Tyto nálezy dokládají osídlení téměř ze všech období pravěku, a tím přiřazují troubský katastr do staré sídelní oblasti.

Jména majitelů Troubska jsou kromě Roberta de Trubzco známá již od 14. stol. Dokladována jsou také jména dvou měšťanů Petra a Oldřicha řečeného Tadler z let 1355-1367. Známá jsou i jména troubských osadníků nebo i pečeť Martina Pročka z roku 1466. V průběhu 14. a 15. století vlastnily Troubsko, kromě herburského dílu, tři rody. Roku 1544 koupil část Troubska Matyáš Munka z Ejvančic, který začal troubský majetek zcelovat natolik, že jeho druhý syn Jan Munka je roku 1573 uváděn jako jediny vlastník, a to až do roku 1609. Munka započal se stavbou zámku na místě bývalé tvrze.

Mezi další doložené majitele patřily známé osobnosti, např. Karel Starší ze Žerotína, Albrecht z Valdštejna či Jiří Rupert Hausperský z Fanalu.

Největšího hospodářského a kulturního rozvoje dosáhlo Troubsko v letech 1735 - 1806, kdy obec vlastnil Tomáš Jan Sekora ze Sekenberku. Věnoval se hospodářství, rozmnožil počet řemeslníků, podporoval rybnikářství, lesní hospodářství. Po jeho předčasné smrti pokračovala v jeho práci jeho žena Anna Marie a dcera Marie Cecílie, obě s přídomkem ze Sekenberku. Z tohoto období je dodnes zachován jimi postavený kostel, kaple, sloup Sv. Trojice, sochy, školy apod.

Od roku 1806 až do roku 1914 vlastnila veškerý majetek rodina Hodákova. V této době byla postavena na původním místě nová škola, začala se stavět železnice z Brna do Božího Požehnání (dnešní Zastávka). Troubsko bylo v roce 1876 povýšeno na městys. Na přelomu století žilo v obci kolem tisíce obyvatel.

V polovině 90. let 19. století se v nebývalé míře začala rozvíjet veřejná aktivita obyvatel. Vzniká čtenářsko-hospodářský spolek Poděbrad, byla uspořádána národopisná výstava nejen v Troubsku, ale troubští se zúčastnili i Národopisné výstavy československé v Praze roku 1895. Od té doby se traduje uchovávání starých zvyků a obyčejů až do dnešních dnů. V obci vznikají nové spolky - Sbor hasičů (1905), TJ Sokol (1911), Orel (1913).

Novými vlastníky po smrti Ferdinanda Hodáka (1913) se stali Hugo a Jesefína Ptáčníkovi, od roku 1929 Bedřich Hochberg.

Nastává světová hospodářská krize, druhá světová válka a po jejím skončení nový politický režim. Bedřich Hochberg (přijal jméno Horský) se zachraňuje, ale jeho žena a dva synové umírají v koncentračním táboře. Nastávají padesátá léta, přichází rok 1968, léta sedmdesátá a pak listopad 1989, a tím úplně jiný svět, kdy všechno začíná být jinak...

Sametovou revolucí začala nová etapa rozvoje obce. Za těch několik let se vykonalo až neuvěřitelné množství práce, obec bezesporu zkrásněla, i když musela hodně dohánět vše zameškané z předcházejícího období. Velké množství finančních prostředků vkládaných do kanalizace, plynofikace, vozovek, chodníků... jistě brzo skončí, takže budeme moci přemýšlet o sportovních areálech, kulturní vybavenosti, o všem, co nám bude přinášet pocity radosti a spokojenost v našem životě.

Vp