Úvodní stránka       Obsah

Troubsko od A po Zet

Leden 2010

Sokol a Orel v Troubsku

(část druhá - kulturní činnost)

Na začátku 20. století vznikají v Troubsku dvě sportovní organizace, Orel - založený v červenci  1911 a Sokol v září 1911. Již od svého založení se kromě sportovní činnosti věnují výchovné a kulturní činnosti.

Výchovu žactva, dorostu i dospělých členů zajišťoval v organizaci Sokol vzdělavatel, který před cvičením všech složek prováděl tzv. sokolské pohovory, zaměřené na zvyšování morálních vlastností cvičenců.
Pro veřejnost byly pořádány různé kuturní podniky. K výročí narození prezidentů Masaryka a Beneše, k datu 28. října - vzniku republiky a k datu 5. 7. -  upálení Jana Husa se konaly besídky. Každý rok byly pořádány, plesy, šibřinky, taneční zábavy, hody a karnevaly - ve dvacátých a třicátých letech to bylo až deset takových podniků za rok. V roce 1927 koupil Sokol od Jednoty legionářské kino Zborov, ve kterém se ročně odehrálo do roku 1939 až 45 filmů ročně. V roce 1945 Sokol o kino přišel zestátněním filmu.

Významnou činností byla aktivita divadelní. Byla to oblast, která všechny členy stmelovala. Za dobu od založení až do roku 1952, kdy byl Sokol zrušen, bylo sehráno na 130 činoher a operet, které byly většinou vyprodány. Mnozí občané si mohou pamatovat na výborné herce a zpěváky: paní Otýlie Hejtmánková, manželé Janíčkovi, Otoupalíkovi, dále L. Kuklová, Vilém a Tomáš Fialovi, M. Čoupková, H. Ruibrová, A. Černoušková, J. Dejl, Adéla Doležalová, M. Sojková. V. Procházka, Jan Rejda, J. Černoušek, J. Vašulín, František Burian, Josef Kostelecký a mnoho dalších.
Nejprve se hrálo v hostinci u Šalplachtů nebo také v přírodě. Např.: Lucerna, Vinice, Paličova dcera, Gazdina roba, Perly paní Serafínky, Mamzelle Nitouche, Sluha dvou pánů, Divotnorný klobouk, M. D. Rettigová, Radúz a Mahulena, Noc na Karlštejně, Polibek královský a mnoho dalších.

V roce 1934 (100. výročí) a v roce 1949 ke 125. výročí narození Bedřicha Smetany, byly uspořádány dvě velké oslavy hudebně-pěvecké. V obou případech účinkovaly vlastní pěvecké sbory a řada sólistů. Smíšené sborové zpěvy i árie z oper Prodaná nevěsta, Dalibor, Hubička měly obrovský úspěch.
K útlumu kulturní, zábavné a divadelní činnosti došlo v letech 1937- 1939 tj. v předválečné době  a pak v letech 1950 - 1952 tj. před zrušením Sokola.

Již v roce 1911 se zakládající členové Sokola postarali o obnovení starých místních zvyků a pravidelně na Svatodušní svátky se v Troubsku chystaly nádherné kroje, aby nejprve někde na louce, později na sokolovně byly předvedeny tance dětí, královničky, pásmo hodů, troubská svatba, honění krále nebo besedy.
Činnost TJ Sokol v oblasti národopisných slavností je tím chvályhodnější, že se podařilo uchovat staré zvyky a obyčeje až do dnešních dnů. Z té celé řady úspěšně uspořádaných slavností vystupuje rok 1931, kdy byl ke 20. výročí založení Sokola v Troubsku, zásluhou učitele Františka Vašulína, uspořádán "Rok na naší dědině", při kterém byly předvedeny zvyky z celého roku (Masopist, Dožínky, Hody, Vánoce). Program trval tři dny a vidělo ho 2500 diváků.

O udržení těchto zvyků se Sokol staral i po roce 1952 až do roku 1992, celých 81 let. Organizování těchto slavností přenechal Osvětové besedě. Je nutné poznamenat, že tato kulturní činnost kormě kulturního přínosu byla hlavním zdrojem finančním, umožňujícím chod celé jednoty, protože žádné dotace na provoz neexistovaly.

Tak jako v každé činnosti byla období nadšení, obětavosti, úspěchů, tak byla také období nechuti, zklamání a nezdaru. Dvakrát se Sokol po válkách vzpamatoval, aby v původním duchu pokračoval a umožňoval svým členům tělovýchovnou činnost a všem občanům kulturní vyžití. Nevzpamatoval se však po 40 letech sjednocené tělovýchovy. Stávající výbor nepřijal možnost začlenit TJ do ČOS a zůstává tak  nadále pod ČSTV...

(Další vývoj sportovních organizací bude popsán v jednom z příštích pokračování seriálu)

Z článku pana Jiřího Vašulína, který byl uveřejněn v Troubském hlasateli v roce 1993

      (Vp)