Úvodní stránka       Obsah

Troubsko od A po Zet

Srpen 2009

Zámecký pivovar se sladovnou v Troubsku - v bdobí 16. až 19. století

V pivě život života, v něm se topí strast i trampota,
jím se krutá žízeň hasí, jím se život pustý krásí, blaha počátek i amen."
F. J. Rubeš

Na počátku bylo víno

V dávné minulosti se na katastru obce pěstovala vinná réva, což dokazuje i dochovaná mapa (1633), kterou kreslil při svých cestách Moravou - Jan Ámos Komenský. Na této mapě je vyznačena obec (pojmenovaná Strutz - Troubsko) s potokem, zámek a  kostel. Severozápadněji je zakreslen les "Šíp" a vinice. Později byla vinná réva napadena révokazem, který pěstování této plodiny ukončil. Místo révy se začal pěstovat rybíz a také byl vysazován větší počet ovocných stromů, zvláště švestek (kadlátky, trnky, durancie). Révové víno tak bylo nahrazeno rybízovým a ze švestek i jiného ovoce se pálila slivovice a ovocné destiláty.

Vinohradnictví bylo pro obec natolik charakteristické, že se později zobrazilo i v její pečeti. Nejstarší písemné zápisy o troubském vinohradnictví pocházejí z roku 1412. V kronice je však také zápis o vinicích již v roce 1369.

První troubská krčma

Z dochovaných zápisů v kronikách je známo, že krčma v Troubsku byla uváděna již ve 14. století. První zápis uvádí, že Vojslav z Křižínkova vložil roku 1392 do zemských desek Filipu ze Svojanova, maršálku markraběte Jošta svou část vsi Troubska - 4 lány, polní čtvrt a krčmu. Tato krčma stávala s největší pravděpodobností na místě nynější stodoly Josefa Konečného číslo 12 a byla kryta slámou. Následkem zbudování blíže stojící panské palírny, nynější číslo 7 (psáno asi r. 1965) a také pro malé odbytiště kořalky, která se tu hlavně prodávala, tato krčma zanikla.

Po jejím zániku byly dveře a okno zazděny a stavení bylo upraveno na stodolu pod doškem. Patrné známky staré krčmy, tj. zazděné okno a dveře, bylo znát, když roku 1897 František Konečný na tom místě postavil novou stodolu. Na místě panské palírny stojí dnes Katolický dům. Palírna byla majetkem panství a mohla být postavena roku 1430, což dokazuje tento letopočet vyrytý na jednom trámu, když byla palírna roku 1878 přestavována.

Troubský pivovar

V době, kdy byla obec rozdělená a patřila rozličným majitelům, nebylo pomyšlení na hospodářské povznesení obce. V  15. století se často hovoří o krčmě, kde poddaný a robotný lid utápěl svůj žal i radost v panské kořalce a víně. Změna nastala příchodem rodu Munků. Matyáš Munka kupuje část obce v roce 1542, později Troubsko zceluje. Poprvé jako vlastník Troubska je uváden Matyášův syn Jan v roce 1573.

Munkové vybudovali dvůr poplužní, panský pivovat se sladovnou, panský mlýn Pod skalkou a započali s přestavbou bývalé tvrze na zámek.

Po smrti Jana Munky dědí majetek jeho syn Vilém, který se v roce 1603 dostáva do sporu s městem Brnem, neboť v hospodě, kterou otevřel jeho otec na Nové ulici v Brně (dnešní Lidická), protiprávně naléval pivo z troubského pivovaru.

Hospoda na Veselce

První zmínka o vrchnostenské hospodě na Veselce je z roku 1688. Je však připomínána již na počátku 15. století. Po třicetileté válce byla zbořena a postavena nová. Pod názvem Veselka se objevuje od roku 1689. Šenkýřem byl Martin Svoboda.

Dnešní místní část Troubska, Veselka, má svůj název odvozený od názvu "své" hospody. Bývalo zvykem, že formani jezdili po trzích a stavovali se v hospodách, dávali jim různá jména. Tak nová hospoda nad Troubskem dostala název Veselka, poněvadž tu při dobrém pivě a víně bývalo veselo. V matrice se název Veselka objevuje od roku 1692.

V roce 1701 byl hospodským na Veselce Leopold Švorc a šenkýřem v Troubsku Pavel Švorc, poté Václav Jelínek. V roce 1734 - 1742 je uváděn v hospodě na palírně v Troubsku Ambrož  et Stoler a jako hostinský na Veselce Josef Bartoněk.

Konec zámeckého pivovaru

Ve vrchnostenské hospodě na Veselce se nalévalo pivo ze zámeckého pivovaru v Troubsku, který však neopatrností sládka Jana Vávry vyhořel do základů i s přilehlými stájemi. Stalo se to 16. června 1790. Pivovar na zámku již obnoven nebyl, nový se postavil na Veselce na hrázi rybníka roku 1791, kde stával i mlýn. Dostal číslo 82.

Nový pivovar

Panský veselský pivovar požíval velmi dobrou pověst pro jemnou a lahodnou chuť piva, vařeného z puškvorcové vody rybníka. Býval vždy na šest let pronajímán, vyvářel 200 sudů piva, které bylo skladováno ve sklepích pod troubským zámkem a teprve odtud se rozváželo po okolních vesnicích. V Troubsku měl povoleno čepovat pivo pod víchem František Hanke na čísle 84, později na čísle 99 v Trpíně, v blízkosti zámku. Tento starý domek na ulici U lednice, kde se hospůdka nacházela, zanikl (asi r. 2005) výstavbou nového domu.

Konec pivovaru na Veselce

V roce 1872 se přihlásila k dražbě jedna zahraniční společnost, která chtěla nájem na 30 roků s tím, že pivovar přebuduje. Začalo jednání, do něhož zasáhl majitel nově budovaného pivovaru na Starém Brně (dnes pivovar Starobrno) - pan Hájek, který velmi rychle zaplatil požadovaný obnos 6000,- zlatých. Překvapený rychlým jednáním, majitel troubského panství Leopold Hodak, obnos přijal.

Jednání se zahraniční společností Leopold Hodak přerušil a splnil Hájkův požadavek pivovar zrušit. Poslední nájemní sládek J. Singer vařil pivo ještě tři týdny, pak se odstěhoval.Tak zanikl pivovar na Veselce, jistě k velké škodě obce pro  budoucí časy. Psal se rok 1872.

Konec 19. století

V polovině devadesátých let 19. století se v obci začala v dosud nevídané míře rozvíjet veřejná aktivita obyvatel. Jediným místem pro kulturní akce byla hospoda. V palírně se dokonce hrála divadla. Byl založen čtenářský spolek Poděbrad, jehož členové se 1x týdně scházeli v hospodě ke společnému čtení a půjčování knih. V palírně byl založen i druhý čtenářský spolek Boleslav, jehož členy byli dělníci. U prvně jmenovaného byli členy většinou rolníci.

Budova palírny měla sál o rozměrech 7 x 5 metrů, v zadní části byla kuchyně a šenk. Přestavba hostince se prováděla v roce 1904.

V hospodě Leopolda Svobody na Veselce byl 1. listopadu 1908 požár, který vznikl neopatrným zacházením se zápalkami

V obci byli dva řezníci, oba byli také hostinskými. Josef Nováček na palírně a na obecní hospodě to byl František Bartoněk (1906).

V roce 1908 se vypilo 175 hl piva a 37 hl kořalky.

Od 1. ledna 1909 nastoupil na obecní hostinec nájemnce, hostinský a řezník Josef Šalplachta z Mělčan. Hostinec byl majetkem 34 starousedlíků. V roce 1911 majitelé, většinou rolníci, prodali tzv. obecní hospodu číslo 60 nájemci Josefu Šalplachtovi za kupní cenu 34000,- K. K této hospodě patřila i lednice v Trpíně, nynější ulice U lednice.


Ze starých dokumentů vybral, uspořádal a sepsal Pavel Veleba (Vp)
Troubsko, 18. prosince 2006