Úvodní stránka       Obsah

Troubsko od A po Zet

Leden 2010

Farní kostel Panny Marie Nanebevzetí v Troubsku

Obec Troubsko, ležící ve velmi úrodné kotlině, byla od nepaměti centrem hospodářského, kulturního i duchovního života. Archeologické vykopávky naznačují, že prvotní osada ležela pravděpodobně poblíž malého pahorku v místech dnešního nového hřbitova. Objevené staré hroby na tomto místě jsou předpokladem k úvaze, že v tomto prostoru hřbitov v ranném středověku byl, stejně jako kostelík, který to potvrzuje. O starém původním kostelíku (zřejmě románského slohu) se dochovala zpráva, že stál na témže pahorku jako kostel dnešní, byl však blíže ke Střelicím, a jeho vchod byl směřován na střelickou stranu.

Jako katolická farnost se osada, tehdy zvaná a psaná Trúbsko, uvádí v písemných pramenech již v roce 1329, kdy je zřízen farní úřad. Držíme-li se zajištěných letopisů, můžeme tedy tvrdit, že již před rokem zřízení farnosti (1329), zde musel stát kostel. Původní starý kostel byl zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, což potvrzuje zpráva, že takto nazývaný je poddán Vilémovi, biskupu z Nikopole, suffraganu olomouckému z řádu sv. Augustina. Fara ve 14. století patřila kanovníkům kollegiátní kapituly brněnské, kteří tu měli obyčejně své zástupce.
(O historii troubské farnosti, do které patřily obce Bosonohy, Ostopovice, Popůvky a jeden čas též Omice, bude psáno v jiné z dalších kapitol seriálu A-Z).

Nový kostel se začal budovat v době, kdy Troubsko vlastnili Sekenberkové. Tomáš Jan Sekora ze Sekengerku, (mimochodem pocházel z nedalekých Syrovic) se stal majitelem Troubska v roce 1735, leč předčasně zemřel (1740). O stavbu kostela se tak zasloužila Anna Marie ze Sekenberku, jeho manželka.
Jednalo se o jednolodní stavbu ve slohu střízlivě barokním s vestavěnou čtyřbokou věží ve svém průčelí. Nový kostel byl postaven v letech 1746 až 1758 přibližně na místě původního kostela, ze kterého bylo použito zdivo a také byl přenesen velký zvon vyrobený v r. 1631 francouzskými mistry Simonem Michelinem a Casparem Delsonem. Novostavba kostela byla vybavena varhanami, pěti oltáři a v roce 1753 vysvěcena, i když práce trvaly ještě dalších pět let. Byla vystavěna s hlavním vchodem k troubské osadě a věží pobitou šindelem.

Po založení brněnského biskupství r. 1777 byl troubský kostel 17. března 1779 znovu zasvěcen ke cti Nanebevzetí Panny Marie (tak, jak tomu bylo i při prvních svěceních), prvním brněnským biskupem Matyášem Františkem, hrabětem Chorinským. Vysvěcení připomíná letopočet vlevo od vchodu do kostela.
Při bouři 16. července 1785 shořela šindelová střecha věže. Nákladem 4000 zlatých byla Marií Cecílií ze Sekenberku, dcerou Anny Marie, zhotovena v roce 1796 nová, mědí krytá věž.

Oltářní obraz Nanebevzetí je dílem mistra Stubenbecka z Brna. Malý obraz nad svatostánkem představuje Početí Panny Marie, pochází od neznámého umělce. Sochy svatého Augustina po pravé a sv. Ambrože po levé straně hlavního oltáře vytvořil Ondřej Schweigel. Od něj  jsou i sochy sv. Floriana a sv. Vendelína na bočním oltáři na epištolní straně kostela a sochy sv. Barbory a sv. Apologie na straně evangelijní.
Obrazy vedlejších oltářů jsou od Josefa Sterna. Z nich je zajímavý malý obraz na epištolní straně, představující sv. Jana a Pavla, dvojicí světců, kteří byli vzývání jako ochránci před bouří. Naproti je  obrázek sv. Otýlie, pomocnice při chorobách očí, kterou uctívala zakladatelka kostela.
Kazatelna, na kterou je přístup točitým schodištěm ze sakristie, je zdobena zlatým reliéfem, který zobrazuje Krista se samaritánkou u studny Jakubovy. Na stříšce kazatelny nesou andělé desky Desatera.
Na oltáři v kapli Božího hrobu je socha Krista v životní velikosti se skupinou těch, kteří stáli pod křížem. V této kapli je umístěná kamenná křtitelnice, na jejímž víku je soškami vyjádřen výjev ze křtu Páně v Jordánu. V této kostelní kapli najdeme také náhrobky Tomáše Jana Sekory ze Sekenberku (+1740) a jeho manželky Anny Marie (+1777) i jejich jediné dcery Marie Cecílie (+1806). Je zde též náhrobní kámen Matyáše Munky z roku 1571. V této kapli je zakryt vchod do hrobky pod hlavním oltářem kostela.

Varhany

Staré varhany ve farním kostele pořízené za faráře J.P. Dohnala v roce 1753 (rok prvního svěcení nově postaveného kostela) sloužily 94 let. Roku 1826 byly opravovány Františkem Želivským v Brně. V roce 1847 byly díky milodarům farníků postaveny brněnským stavitelem varhan Františkem Harbichem varhany nové. Měly deset rejstříků a stály 660 zlatých. Poprvé se na ně hrálo na svátek Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 1847 t.j. o hodech. Původní varhany byly přeneseny do kaple v Troubsku.

Zvony farního kostela

Rok 1631
- starý kostelík - zvon 878 kg (dle jiných pramenů 14q), na věži byl do r. 1917.
Nápis na zvonu:VERBUM DOMINI MANET IN AETERNUM (Slovo Páně trvá věky), ANNO DOMINI MDCXXXI, SIMON MICHELIN ET CASPAR DELSON GALLI ME FECERUNT (Léta páně 1631, Simon Michaelin a Caspar Delson z Francie mě zhotovili).
Vyobrazení: Na zvonu byl vyobrazen kříž, po obou stranách Maria a Jan, pak Petr a Pavel a reliéf - útěk do Egypta.

Rok 1673
Dle zápisu v matrice brněnské kapituly jsou ve starém kostelíku zvony dva

Rok 1753
28. října 1753 byl poprvé vysvěcen nově postavený kostel, do kterého byl přenesen zvon z původního kostela (viz r. 1631), přesné datum neznáme.

Rok 1769
20. března 1769 byly na věž nového kostela umístěny dva zvony, které daroval farář Jan Pavel Dohnal. První zvon vážil 224,5 kg. Nesl dva latinsky psané nápisy, v překladu: Chvalte Pána na nebesích, chvalte ho na výsostech // Za života faráře Dohnala jsem byl ulit Od Liboria Martinu v Brně 1768). Na tomto zvonu byl vyobrazen Jan Křtitel, Jan a Pavel.
Druhý zvon (tzv. "umíráček") vážil 110 kg.
Překlad latinských nápisů: Jeho chvála je v církvi svatých // Liborius Martinů v Brně, Jan Dohnal, žijící farář, dal mě zhotoviti 1768.
Na zvonu byl obraz Josefa a Barbory. (Tento zvon praskl v roce 1908 a byl přelit až v červnu 1832 nákladem 42 zlatých a 30 krejcarů od faráře Jana Rosmanitha.).

Rok 1790
Čtvrtý zvon (zvaný Cecílie), který vážil 377 kg, nechala zhotovit Marie Cecílie ze Sekenberku. Na věž kostela byl zavěšen 22. července 1790. Svěcení vykonal prelát Augustinů na Starém Brně Disman Lux. Náklady činily 441 zlatých a 5 kr.
Překlad latinských nápisů: Buď Jméno Páně pochváleno, darovala Cecílíe ze Sekenberku // Já Cecílie mám za svou původkyni Marii Cecílii ze Sekenberku, paní v Troubsku, Ostopovicích a Popůvkách. Ulil mě Klement Stecker v Brně, v době faráře Jana Michala Kuchelmeistera v roce 1790.

Rok 1832
V tomto roce byl přelit prasklý zvon, který na to čekal mnoho let.
Na horním okraji je latinský nápis: Jeho chvála je v církvi svatých.
Na dolním okraji je nápis: Jsem dílem zbožného Jana Dohnala, obnoven od Jana Rosmnitha, péčí hlasu lidu.
Uprostřed je další nápis:Ulit od Františka  Hillera na Starém Brně.
Na zvonu jsou reliéfy Jana Nepomuckého, sv. Floriana a sv. Barbory.
Součet latinských číslic dává rok 1832.

Rok 1917
První světová válka si vyžadovala stále více surovin pro válečné účely, proto již v roce 1915 byl proveden soupis všech zvonů s uvedením jejich rozměrů. K vlastní rekvizici, kterou prováděl zámečnický mistr Fischer, došlo teprve v roce 1917. Tehdejší farář Ignát Zháněl se rozhodl obětovat největší a nejtěžší zvon (z roku 1631), z důvodu záchrany ostatních, včetně zvonů na věžích kaplí. To se mu však nezdařilo.
26. března 1917 bylo naposledy zvoněno asi deset minut všemi zvony. Pak byl zvon nejprve spuštěn z lešení, na němž byl upevněn, a pak ranami kladiva rozbit a shazován po kusech z věže dolů.
3. srpna 1917 byly z troubské věže odebrány další dva zvony. Na věži zůstal jediny, ten nejmenší z roku 1769 - ten, který byl v roce 1832 přelitý.

Rok 1923
Po 1. světové válce, hned v roce 1923, byl na věž zavěšen nový zvon, který zhotovil brněnský zvonař Hiller. Byl pořízen nákladem 1100,--K., vážil 280 kg. Byl to dar od Anežky Kamenické s příbuznými z Ostopovic a Bosonoh.

Rok 1928
V tomto roce byly na věž dodány dva zvony brněnským zvonařem Manouškem nákladem 22 243,50 K. ze sbírky a darů farníků. Zvon Maria  měl hmotnost 545,5 kg a zvon Florian vážil 244 kg. Slavnost svěcení těchto zvonů se konala u kaple v Troubsku. Kázání měl Dr. Skoupý, regens brněnského alumnátu, zvony posvětil kanovník Tenora.
Po svěcení byly vezeny ve velkém průvodu na vozech taženými bělouši do farního kostela, kde byla slavná mše svatá. Odpoledne po svátostném požehnání se rozhlaholily všechny čtyři zvony na upomínku padlých vojáků.

Rok 1942
V březnu 1942 byly všechny tři nově pořízené zvony opět zabaveny pro válečné účely.

Rok 1948
Ještě za války se začaly scházet nové dary na pořízení dalších zvonů. Ke starému zvonu byl přidán v roce 1948 zvon, který vážil 503 kg a byl pořízen nákladem 57 000,-- Kč. Zvon nese název Václav a dále nápis: Věnovala řím. kat. farnost Troubsko - L.P. 1948. V horní části zvonu je jméno výrobce: Ulil R. Janoušek Česká u Brna.

Zvony dnes
Na věži jsou dva zvony. Zvon Václav (1948) je na straně k Bosonohám, starý zvon z roku 1769 (přelitý r. 1832) je na střelické straně. Elektrickým pohonem jsou opatřeny  od roku 1955.

Z vyprávění i starých zápisů...
* Při stavbě kostela odmítli troubští poddaní vozit stavební materiál a tak se nabídli sedlíci z Bosonoh, ač nebyli troubskými poddanými a dostali za to příděly pozemků v nynější trati Pod skalkou. (zápis z roku 1746)
* Ve staré matrice zemřelých je v roce 1756 zápis: Pohřben jest dvojctihodný vysoce ctěný velebný pan Josef Johan Janda, farář troubský, do kruchty pod kostelem - bylo mu pouze 46 roků. V Troubsku působil od roku 1741.
* 29. července 1757 byla dokončena věž posazením věžní báně (kryta šindelem).
* V roce 1842 byl kostel zvenčí opraven a nalíčen. Zdi hřbitova byly též opraveny a další dvě postaveny. Toho roku byly zhotoveny dvě železné brány nákladem 380 zlatých. Tato suma byla rozvržena na jednotlivá čísla v každé obci farnosti. Sedláci 1 zl. a 20 krejcarů, chalupníci 40 krejcarů, ostatní 20 krejcarů. Patron kostela Leopold Hodák dal dobrovolně 50 zlatých na pozlacení hlavního oltáře a vylíčení kostela.Velký obraz nad hlavním oltářem dal veselský pekař Václav Hrubý svým nákladem přemalovat.
* Není známé datum pořízení věžních hodin, ale je zapsáno, že věžní hodiny byly opravovány v roce 1854. Zajímavostí troubské věže je, že ciferníky věžních hodin jsou do všech čtyř světových stran. Obecní kronika uvádí pořízení nových věžních hodin za částku deseti tisíc korun. Tato informace vyplývá ze souhrnné zprávy farního úřadu za roky 1922 až po rok 1937.
* Rekvizice zvonů kostela i kaplí farnosti, stržená měděná střecha věže a také odcizení 28 cínových varhanních píšťal - to jsou důsledky válečných let.
* Krásná mozaiková, do olova vkládaná okna chrámu, věnovali po 1. světové válce bohatší sedláci z farnosti.
* V roce 1935 byla firmou Říha z Brna zhotovena mozaiková výzdoba průčelí kostela. Mozaikové obrazy představují světce, patrony přifařených obcí. Svatý Václav - Troubsko, svatý Florián - Bosonohy, svatý Jan Křtitel - Ostopovice, svatý Jan Nepomucký - Popůvky.
* Za 2. světové války byl kostel záměrným bodem pro dělostřelce. Dostal celkem osm dělostřeleckých zásahů.
* Ti nejstarší farníci si pamatují, že vnitřek kostela byl vymalován jinak, než dnes. Strop nad hlavním oltářem byl bleděmodrý a byl posetý zlatými hvězdičkami. V roce 1923, kdy kostel vymaloval kostelní malíř František Kolbábek z Náměště, bylo na prostředním oblouku stropu napsáno: "Maria, ukaž se matkou lidu svého!".
* Lurdská kaple se v kostele nachází na  pravé straně u vstupních dveří, na levé je pak schodiště na kůr s pokračováním na věž.

Stavba nové věže bude v některém z příštích čísel seriálu


¨
Z obecních kronik a různých soukromých zápisů vybral a sepsal v září 2009 Pavel Veleba, knihovník a kronikář