Úvodní stránka       Obsah

Troubsko od A po Zet

Leden 2009

Naše obec v dávnověku

(část druhá)

Jak uvádí brožura autorů Václava Štěpánka a Libora Jana, vydaná k 750. výročí písemné zmínky o obci, tak troubský katastr má doklady osídlení téměř ze všech období pravěku.

Pobyt člověka v okolí dnešní obce ve starší době kamenné (paleolitu) dokládají ojedinělé kamenné nástroje. (Při výstavbě protektorátní dálnice byl nalezen klínovitý nůž a mamutí kosti.)

Z pozdější doby, ze starší fáze mladého paleolitu, pocházají dva hroty, úštěpy a čepelka - nalezené v blízkosti osady Veselka, stejně tak i kombinované drásadlo se škrabadlem a dvě čepele z trati "Za kostelem".

V mladší době kamenné (neolitu) lidé opouštějí vyloženě kořistnický způsob života a přecházejí k výrobě potravin prostřednictvím zemědělství a pastevectví. Toto období, tzv. Kulturu s volutovou keramikou, jejímiž nositeli byli první zemědělci, dokládají nálezy keramiky i kamenných nástrojů - zvláště sekerek a klínů.

Je doložen také Šárecký stupeň, který byl přechodovým stupněm ke kultuře s vypíchanou keramikou. Lidé v této době vyhledávají prosluněné, mírně klesající svahy v blízkosti vodních zdrojů. To je dokumentováno nálezy na tratích "Horní louky", "Malé pole" a "Nad farou". Mimořádný nález byl učiněn i v trati "Zabitý", který představoval hromadný nález (depot) zahrnující pět kamenných klínů, plochou sekerku, klenutou motyčku a snad vápencové desky.

Období pozdní doby kamenné (eneolitu), kdy se objevují první měděné nástroje, je zastoupeno nálezy na trati "Na žlebích", které dokumentují kulturu jevišovickou. Objevené sídliště a odkrytý zahloubený objekt obsahoval typickou keramiku a zvířecí kosti včetně kamenných předmětů. Do závěrečné etapy eneolitu patří i kostrový hrob "skrčence" zachycený při překládání trasy Troubského potoka na trati "Horní louky". Podle nalezené keramiky přísluší do rámce kultury zvoncových pohárů.

Kulturu unětickou na počátku doby bronzové dokládají nálezy bronzových předmětů, mezi které patří dvě terčové puklice, dva fragmenty manžetových náramků, jehlice a náramek ve tvaru "C". Tento bohatý nález "Za kostelem" obohacuje navíc objev několika hrobů s kostrami ve skrčené poloze v blízkosti Veselky.

Starší dobu železnou, neboli halštadskou, reprezentuje horákovská kultura. Její osada se nalézala v trati "Horní louky". Byly zachyceny zahloubené objekty obytného a hospodářského charakteru. V jednom z těchto objektů bylo nalezeno pět lidských lebek. Osada se prolínala s vesnicí, kterou o něco později vybudovali Keltové. Je možné, že ležela poněkud jižněji, o čemž svědčí jeden sídelní objekt prozkoumaný v blízkosti potoka, včetně bronzového náramku.

Germánské osídlení z období římské říše a stěhování národů není na troubském katastru doloženo. V trati "Horní louky" byla odkryta chata nejstaršícn Slovanů s keramikou pražského typu. Starohradištní střepový materiál známe z "Malého pole", kde zřejmě navazuje vesnice z období Velkomoravské říše. Tehdy vzniká i další sídliště na "Horních loukách", jehož dokladem je nalezené železné udidlo se zaškrcovacími postranicemi. Do tohoto období patří i nepříliš bohaté pohřebiště v okolí cihelny na Veselce. Neboštíci byli provázeni nádobami, noži, břitvami, přezkami z opasků, náhrdelníky apod.

Poměrně bohaté jsou nálezy mladohradištní z 11. až první poloviny 13. století. Nálezy z pohřebiště "Za kostelem" začínají ukazovat obyčeje silně poznamenané křesťanstvím. Z uvedeného pohřebiště odkryl Jaroslav Mikulášek, učitel z Troubska, již v roce 1946 celkem 23 hrobů. Pohřebiště s největší pravděpodobností předcházelo vzniku hřbitova u původního farního kostela.

Není bez zajímavosti, že při výzkumu pohřebiště z 11. - 12. století se dosti hojně nacházely střepy, které lze klást do 1.  pol. 13. a poč. 14.  století. Zjištění rázu tohoto osídlení, jeho vztahu k chrámu i nynější vsi představují naléhavé otázky dalšího výskumu. Poněkud překvapuje značná vzdálenost kostela od jádra obce, podle půdorysu znovu vysazené ve vrcholném středověku. Autoři (Štěpánek-Jan) vyslovují hypotézu, že původní, nejspíše ještě románský kostel souvisel se starším sídlištěm jihovýchodně od dnešní zástavby.

Chronologie pravěku

(v souvislosti s nálezy na troubském katastru)

starší doba kamenná (paleolit) 2 500 000 - 8 000 př.n.l.
střední doba kamenná (mezolit)          8 000 - 5 700
mladší doba kamenná (neolit)          5 700 - 4 500
pozdní doba kamenná          4 500 - 2 300
doba bronzová          2 400 -    450
doba železná              750 -        0
doba římská                   0 -   400 n.l.
doba stěhování národů              400 -   560
doba předhradištní              560 -   600
doba starohradištní              600 -   800
doba středohradištní              800 -   950
doba mladohradištní              950 - 1 250

(Pro potřeby ZŠ, mládeže a další zájemce upravil Vp)