Úvodní stránka       Obsah

Troubsko od A po Zet

Červenec 2009

Drobná sakrální architektura v Troubsku - část 2.

Kříž se sochami sv. Cyrila a Metoděje (Reg. 7-8934) (10)

Kříž pochází z roku 1891. Byl pořízen Františkem Suchým z Troubska. Nechal jej postavit v zahrádce před svým domem na ulici Školní. Z doslechu je známo, že sousouší nechal zhotovit na poděkování Bohu za uzdravení manželky po těžké nemoci. V době křesťanského svátku "Božího Těla", bylo sousoší upravováno jako jeden ze čtyř oltářů v obci. Veřejné průvody obcí na tento svátek skončily na začátku 70. let 20. století.

Pro zachování této cenné skulptury bylo nutné přistoupit k opravám. Dědicové souhlasili s celkovou opravou na náklady Obce., bezúplatným převodem na Obec s tím, že uvedené sousoší bude přemístěno na jiné místo v obci. Opravené sousoší dnes stojí na obecním pozemku v parku na návsi. Je situováno směrem k ulici Školní, tj. jižním (naproti komunikace ke Katolickému domu).

Sousoší zhotovené v roce 1891 je hodnotným dokladem živé cyrilometodějské tradice Jižní Moravy a náboženského cítění obyvatel. Jde o kvalitní kamenosochařskou práci s bohatou reliéfní výzdobou - takové bylo hodnocení odborníků.

Popis:
Na zdvojené hranolové základně je umístěn dispozičně řešený sokl zakončený profilovou římsou. Ve  vpadlém rámu čelní stěny centrální části se nalézá nápis: "Pochválen buď ó nejsvětější Ježíši po celé křesťanské říši". Střední část sousoší je pojata jako výklenková kaplička s kamennou soškou Panny Marie. Nad nikou pod plastickou obloukovou římsou je hlava andílka, další andílčí hlavy jsou na nárožích římsy. Střední část je zakončena krucifixem, po stranách se nacházejí sochy sv. Cyrila a Metoděje, téměř v životní velikosti. (popis odborné firmy)

V říjnu 2001 bylo sousoší rozebráno a odvezeno do ateliéru firmy Lukáš s r. o.. Po opravě bylo postaveno 22. května 2002 na novém místě.
Sousoší bylo posvěceno v neděli 7. července 2002 P. Ing. Mgr. Janem Kovářem.

Kamenná soška Panny Marie ve výklenkové kapličce byla (asi v roce 2005) zcizena neznámým pachatelem Krádež nebyla objasněna (škoda cca 25 - 30 tisíc Kč).

Sloupová Boží muka (Reg. - květen 2003) (11)

Doposud se nepodařilo zjistit ze kterého roku pochází. Je postavena na obecním pozemku /P.č. 1513/2) na ulici  Národního odboje, před domem číslo 71, tj. asi 100 metrů za kaplí Všech svatých směrem ke kostelu. Před ní odbočuje cesta do polí, do prostoru místní tratě "Nad farou". Vlastníkem je obec Troubsko.

Uvedená Boží muka má spodní a horní část čtvercového průřezu, střední část - sloup- . je průřezu kruhového. V horní části jsou výklenky s uměleckými plastikami. Je kryta nízkou stříškou. Památka se opravovala koncem 50. let 20. století, v době, kdy v Troubsku působil P. Oldřich Mifek.

Sloupová Boží muka na Veselce (12)

Doba vzniku není známá, dle nejstarších pamětníků (téměř devadesátiletých) tam vždy stála. Je umístěna na hlavní křižovatce státních silnic, na pravé straně směrem do Bosonoh a Brna. 1. ledna 2007 byla zdemolována nákladním autem, které se na náledí stalo neovladatelným. Po zdokumentování byla odstaněna s tím, že po vybudování kruhového objezdu, tam bude znovu postavena.

Boží muka u farního kostela (13)

Pochází z roku 1927, je to dar paní Zaplatilové. Má obdélníkový průřez, v horní části je ve výklenku obraz Krista na hoře Olivové. Obrázek obnoven v roce 1997. Je umístěná u farního kostela na protější straně vstupu na spodní část hřbitova.

Boží muka nad Veselkou (Reg. 7-1063) (14)

Doba vzniku není známá, dle dochovaného ústního podání je min. z 19. stol. Stojí na vyvýšeném místě při polní cestě do bývalých vinohradů na Frédách, u odbočky polní cesty vedoucí k bosonožskému "Hájku". Lze konstatovat, že stojí na hranici troubských místních tratí - Paneček a Frédy.
Je čtercového průřezu s několika nikami pro sošky či obrázky. Tato Boží muka má sluneční hodiny.

Socha sv. Jana Nepomuckého (Reg. 7-1059) (15)

Socha sv. Floriána (Teg. 7-1058) (16)

Obě sochy pochází z doby, kdy vlastnili troubské panství Sekenberkové a jejich dědici. Jsou to zlidovělé práce  pískovce, datum zhotovení není známo. Byly ozdobou mostu u zámku. V roce 1860, když byla postavena první silnice v našem kraji (od Císařské jihlavské silnice do Střelic), byly sochy postaveny na pilíře vedle mostu. Stávalo se totiž, že při projíždění s fůrami nebo kládami se někdy ocitali v potoce. Další přesun obou soch se uskutečnil při regulaci potoka a stavbě nového mostu v polovině šedesátých let 20. stol.
Obě sochy byly převezeny ke kostelu a stojí po obou stranách přístupové cesty, před horní branou, u hřbitovní zdi.

Kaplička svatého Leopolda na Veselce (17)

Na malém náměstíčku v dolní části ulice Jihlavská, stávala před hostincem dřevěná, věkem již chátrající zvonička. Na místě zvoničky nechal postavit "šlechetný dárce", jak praví farní kronika, pan Leopold Svoboda, člen Obecního výboru, zděnou kapličku.

Roku 1899 koupil výhodně hostinec i s pozemky a maje zdárnou rodinu, nechal v roce 1909, na poděkování Bohu, vystavět kapličku. Kaplička byla vysvěcena 12. září 1909 - na svátek Panny Marie. Z dřívějších zápisů nelze vyčíst komu byla zasvěcena, ale zmínka o oltářním obrazu sv. Leopolda nasvědčuje, že byla zasvěcena tomuto patronu dárce. Tuto skutečnost potvrzují i někteří místní rodáci.

Do vížky nové kapličky byl přenesen zvon z původní dřevěné zvoničky. Zvon pochází z roku 1546. Je 60 kilogramů těžky, široký 48 cm a vysoký 42 cm. Nápis na něm říká, že ho dal ulít pan Znata z Lomnice a na Námiesti r. 1546. Je známo, že tento zvon, zásluhou pana Hengla (národnosti německé) ušel v obou světových válkách rekvizici. Má velice hezký hlas. (Jak se dostal do Troubska bude vysvětleno v kapitole o zvonech farnosti.)

Sloup - sousoší Nejsvětější Trojice (Reg. 7-1062) (18)

Sousoší stojí na obecním pozemku, na ulici Školní, před troubskou školou, před domem Romana Kroupy. Uvedené sousoší nechala zhotovit majitelka panství Anna Cecílie ze Sekenberka v roce 1778 pro troubský hřbitov. Stalo se tak v době působení faráře P. Pavla Jahana Dohnala, což je dokumentováno na třech tabulkách umístěných na podstavci sloupu. Letopočet na prostřední tabulce je rokem úmrtí Anny Cecílie ze Sekenberku, nikoliv rokem jeho vzniku.

Podle nejistého ústního podání bylo sousoší na hřbitově postaveno. Z jakého důvodu bylo přeneseno do centra obce, není známo, neexistuje písemný doklad. Lze se domnívat, že zbožná dcera Marie Cecílie ze Sekenberku chtěla mít vzpomínku na svou matku blíže zámku nebo také z "výchovných důvodu", když budeme vycházet z pověsti, která se k tomuto sousoší váže a vezmeme úvahu dobu, kdy se to odehrávalo.

V troubské kronice je zaznamenaná zajímavá pověst, která má s uvedeným sousoším spojitost. Báseň "U svaté Trojice", uvedená ve sbírce básní "Poroba", kterou napsal 29. 7. 1909 troubský rodák Šimon Konečný, ředitel měšťanské školy ve Vranovicích, ukazuje, že níže uvedené je, resp. bylo pravdou: Za dob poddanských musela každou neděli před touto sochou klekávat jako na pranýři dívka, která se za svobodna stala matkou. Vesničané jdoucí do kostela měli právo plivnout na dívku, která, ve svátečním kroji oděná, byla povinna každého zvlášť prosit z odpuštění.

Sousoší Nejsvětější Trojice zhotovil význačný barokní sochař Ondřej Schweigl. Na subtilním tříbokém sloupu zdobeném oblaky a hlavičkami andílků dominuje figurální kompozice Boha Otce, Syna a Ducha Svatého v podobě holubičky. Základním použitým materiálem je vápenec ze Stránské skály u Brna.

Na začátku devadesátých let 20. století bylo rozhodnuto, že pro zachování sousoší bude přístoupeno k celkové opravě. Dne 14. května 1992 bylo sousoší, po opravě provedené firmou Lukáš s r.o., postaveno na původní místo. Restaurátorské práce byly provedeny v ateliéru V. a J. Marinákových v Uherském Hradišti.

U SVATÉ TROJICE (báseň Šimona Konečného, úryvek)

Dědinka tichá, potok smělý, ve dvě ji rovné půle dělí,
na nízkých březích stojí topoly řadou dvojí.
     "Na hrubou" zvony vyzvánějí a jako rozkoš po krůpěji
     malebně kroje plynou, ke chrámu za dědinou.
Trojice svatá v náves hledí, zvedajíc k nebi vějíř z mědi
rozpjatý svatozáří okolo božských tváří.
     U paty sochy v suché trávě naříká děva usedavě,
     třesoucí ruce spíná ke tváři Hospodina.
"Zkrať mi, ó Pane, hanby chvíli, nemám již slzí, není síly!
Smiluj se pro smrt Syna - či těžká tak má vina?
     Zhořkl mě život kdys tak sladký, zapadl úsměv bez památky,
     jedinou mám jen pýchu: pod srdcem dítě hříchu."
Umlkla děva, nebo%t míří kročeje nové ku pranýři,
poddanským hnána mravem jekotá v žalu dravém:
     "Vítám vás všecke do kostela, já jsem se hříšná, dopostěla,
     vítám vás slovem božím, kam já to hanbo složím?"
"Hele, jak řeč ti v zubech křoupá, tak láska končí, robo hloupá!"
- a slina letí potupně ku děvčeti.


Drobná sakrální srchitekutra v Troubsku - doplněk

Pozornému "turistovi" našim katastrem jistě neujde skutečnost, že mezi Troubskem a všemi sousedními obcemi, stojí drobná stavbička obohacující naši cestu  - kříž. Některé z nich nepatří naší obci, ale existují.

Vzpomeňme také na kříž, který stával na konci Veselky, téměř na odbočce k Vintrovně. Prakticky odděloval Veselku od Popůvek. Těm, kterým zavazel, štěstí nepřinesl. Stalo se tak asi v 80. letech 20. stol.(Pokud znáte dobu jeho vzniku a kdo ho nechal postavit, prosím o informaci).

Mimo výpočet sakrálních staveb si připoměňme misijní kříž, který je umístěn v průčelí chrámu, kapli Sv. Kříže (Boží hrob), kde je kříž s Kristem v životní velikosti a také na obraz ukřižovaného Krista, malovaného na plátně malířem Ondřejem Bernardem z roku  1828.Ten byl v  kostele vyvěšován na Velikonoce. Vyvěšován byl na Zelený čtvrtek, (současně umlkly zvony i varhany) a snímán při Gloria na bílou sobotu, na Vzkříšení (v tomto okamžiku se zvony a varhany opět rozezněly).


               Z různých pramenů vybral a sepsal Pavel Veleba