Úvodní stránka       Obsah

Troubsko od A po Zet

červen 2010

Historie troubské školy

část první (1662 - 1936)

Písemné záznamy o naší obci mají počátek 14. srpna 1237. Je nepochybné, že osada existovala již před tímto datem. Troubsko bylo od počátku záznamů - kulturní, katolické a se zemědělským charakterem. Jediným kulturním stánkem byl pro obyvatele kostel. Od něho se začala odvíjet vzdělanost, což dokumentuje založení školy v roce 1662, která byla uváděna jako škola farní. Kostel existoval již ve 13. století, písemně je dokumentován v roce 1384. Existenci školy dokumentuje zápis v círevní matrice, kde je uveden jako svědek při svatbě Johanes  Svoboda, toho času rechtor kosterního chóru v Troubsku u Matky Boží, a tím pádem také učitel ve farní škole. Následující učitelé farní školy: Václav František Rejda, Johanes Bytomský, Tobiáš Svoboda, Matěj Svoboda, Alexius Rychlý, Karel Koloušek, Josef Zimmer.
První budova (farní) školy, o které je písemný doklad, stávala u potoka, měla malá okénka, mech na střeše, byla velmi stinná a měla malou zahrádku. Tato škola stávala u kaple na dnešním čísle 72, 73 (?). Po postavení nové školy z ní byla zřízena obecní pastouška.

1. Závislost školy na osudech panství

Osudy škol, a to i v jiných osadách, velmi závisel na osudech panství, a to bylo v Troubsku příznivé. Když roku 1735 koupil velkostatek v Troubsku Johan Tomáš Sekora ze Sekenberku, nastaly škole příznivé podmínky. Hned následujícího roku, t.j. 1736 dal tento šlechtic postavit novou školu. Ta již stála uprostřed vesnice (na dnešním místě), byla přízemní, z nepálených cihel a s doškovou střechou, o rozměrech 17,6 x 9,7 metru. Měla jednu učebnu a byt pro rektora. V této podobě sloužila plných sto let. Školu využívaly také Bosonohy, Ostopovice a Popůvky.
Prvním rektorem na této nově postavené škole byl jmenován Anton Liborius Šenk, který byl rektorem v Troubsku již od roku 1726. Od roku 1771 byl zdejším učitelem Šebestián Janeček.

V roce 1774 došlo k zavedení povinné školní docházky pro děti od 6 do 12 let. Zvýšení počtu žáků se odrazilo i v nedostatečné kapacitě troubské školy. Zlepšení podmínek nastalo, když majitelka panství Marie Cecílie ze Sekenberku dala na své náklady postavit na svém panství nové školy v Ostopovicích a v Popůvkách. Jako patronka kostela a školy byla přísná katolička, což požadovala i od svých poddaných. Učitelé proto museli být katolíky a dobrými hudebníky. Marie Cecílie ze Sekenberku vydala roku 1795 nadační listinu pro učitele k povznesení bohoslužeb hudbou. Postarala se tím i o zlepšení příjmů pro učitele, kteří však byli povinováni vyučovat schopné děti zpěvu a hře na hudební nástroje.

Nadace činila 340 zlatých ročně. Pro učitele v Troubskou 100 zl., pro jeho pomocníka 40 zl. Pro učitele v Popůvkách a Ostopovicích po 100 zl. Nadace byla s velkou pečlivostí sepsána, obsahovala povinosti učitele, aby z úroků nadace 1200 zlatých byli hudebně vychováváni čtyři chudobní chlapci pro kostelní službu.
Těsné spojení školy s vrchností a kostelem bylo bez vší pochynosti.

2. Postavení nové školy

V roce 1836 byla šetřením c.k. krajského úřadu v Brně shledána školní budova za nevyhovující a bylo nařízeno postavit školu novou.
V protokolu se píše:
Budova je ve všech částech veskrze chatrná, zdivo již žádné pevnosti nemá a stropy jsou v takovém stavu, že v učebně musel být strop podepřen, poněvadž hrozil sesutím.

V jedné vlhké a nezdravé učebně se tísnilo 103 dětí. Roku 1838 byla proto stará budova zbořena a na tomtéž místě byla postavena nová jednoposchoďová budova o dvou třídách. Zárověň se stavbou byl ohrazen dvůr a zahrada.

Novou budovu dal postavit Leopold Hodák a také ji jako patron školy vydržoval. Po dobu stavby se vyučovalo v obecní pastoušce, tedy v bývalé první troubské škole.
Po smrti Šebestiána Janečka roku 1825 se stává rektorem nové školy Jan Kallab, který však 6. října 1838 umírá a na jeho místo nastupuje Tomáš Kallab, jeho syn, který je ve funkci až do své smrti v roce 1872.

Roku 1872 byl jmenován nadučitelem František Ševčík, který v Troubsku působil do roku 1890. Jemu je přičítán vznik Lodesovy dechovky, sedmičlenného hudebního tělesa známého v širokém okolí.

V letech 1886-1887 velikost a celkový stav školní budovy opět nevyhovoval požadavkům vyučování a počtu dětí, takže bylo přistoupeno k jednání o zřízení učebny pro třetí třídu. Majitel velkostatku zamýšlel z bytu nadučitele upravit třetí učebnu a nadučitelovi měl být postaven byt za kaplí v místech, kde se tehdy nacházela školní štěpnice. V této budově měla být také zimní tělocična. Toto místo bylo schváleno i nadřízeným úřadem v Brně.Takový návrh však odmítal tehdejší nadučitel Ševčík, který nechtěl bydlet v místnostech ležících mimo vlastní školní budovu.

Místní školní radou, v jejímž čele stál od r, 1848 Josef Doležal, bylo rozhodnuto rozšířit školu na trojtřídní přistavením druhého patra. Proti tomuto rozhodnutí se postavili majitelé velkostatku Vilém a Ferdinand Hodákové i farář Malušínský. Jejich námitky nebyly vztaty na zřetel a nadřízená místa přístavbu schválila. Ferdinand Hodák se posléze zřekl patronátu, který nad školou vykonával. Stavební práce byly provedeny v roce 1888 nákladem 6000 zlatých. V přízemí byl naturální byt pro nadučitele, v 1. poschodí jedna třída, kabinet a světnička pro učitele a ve 2 patře další dvě učebny. Vyučování bylo zahájeno 17. října 1889.

Od přístavby školy v roce 1888 se až do roku 1932 žádné větší opravy neprováděly. V prosinci roku 1932 spadlo v jedné třída asi 20 m2 stropu. Děti naštěstí nebyly ve škole. Příčinou bylo, že kovářské hřebíky neměly držení ve ztroucnivělých trámech. Školní rada upozonila obecní radu na nevyhovující stav budovy a žádala stavbu nové školy.

Stavební místo bylo určeno na nivě velkostatku nad zahradou při silnici na Veselku. Velkostatkář Hochberg nesouhlasil se staveništěm a nabídl je na nivě u kostela. O stavbě školy začalo jednání, schůzování a dohadování, jež však nevedlo k žádnému cíli. Škola byla tedy důkladně prohlédnuta (hlavně stropy) a opravena.

3. Období od roku 1936 do roku 1947

V roce 1936 byla podána žádost o vyvlastnění stavebního pozemku na stavbu nové školy, a to na panské nivě za zámeckou zahradou. V roce 1938 byly schváleny plány a rozpočty vypracované architektem Millerem z Brna. Vypsané veřejné soutěže se zúčastnilo 9 stavitelů, 26 nabídek bylo na práce řemeslné.

Znovu nastal problém se stropem v 1. poschodí, ten musel být podepřen čtyřmi trámy. V r. 1940 bylo ve škole jednání ohledně opravy školní budovy. Výměrem okresního úřadu v Brně ze dne 20. 3. 1940 byla škola ze zdravotních a bezpečnostních důvodů uzavřena s nařízením, aby byla do 30. 7. zbourána. Od 9. dubna je vyučování zastaveno a vyučuje se v sokolovně. 20. dubna 1940 zasedala ústřední komise na schválení stavebního místa (už třetí návrh) v Desátkách, naproti sokolovně. Přesto, že byly za okupace stavby českých škol zakázány, podala obec žádost až k ministerstvu školství, které však stavbu nepovolilo. 31. května pak nová komise nařídila opravu staré školy, aby se v ní mohlo vyučovat. Opravy byly rozsáhlé: nová vázba, křidlice, izolace, okapy, stropy, podlahy, oprava fasády a další.

               Vp