Úvodní stránka       Obsah

Troubsko od A po Zet

Březen 2010

Přehled starostů v obci Troubsko

část první (1850 - 1938)

První troubský starosta

Zrušení poddanství roku 1850 umožnilo také sloučení dvou částí Troubska, většího troubského a  menšího řečkovického dílu v jednu politickou obec. Prvním troubským starostou se stal Jakub Doležal a radním Martin Putna. Obec začala používat nové razítko, které nemělo žádné znamení, jen nápis
GEMAINDE STRUNTZ - TROUBSKO - 1854 - obec, které se používalo až do roku 1918. V době jeho starostování došlo k sepsání protokolu o odstupu pozemků pro stavbu železnice z Brna do Božího Požehnání, dnešní Zastávky. Zemřel r. 1863.

Po smrti Jakuba Doležala zastával úlohu starosty Josef Jureček, ovšem jen na velmi krátký čas. Ještě v témže roce (1863) tento úřad zastává Šimon Kroupa, a to do roku 1866. Za svého působení prožil i události prusko-rakouské války, která způsobila troubským mnohá utrpení, stejně tak i Jan Kurka, 1/4 láník č. 24/22, který byl starostou obce od roku  1866 do roku 1869.

Troubsko povýšeno na městys

V období povýšení obce na městys (1876), řídil obec starosta Jakub Bartoněk, který byl v této funkci od roku 1869(?) až do roku 1884. Prožil tedy "slávu" při povýšení obce, ale v této době dochází ke zrušení panského pivovaru na Veselce (1871), který tak svou dobrou pověst, kterou budoval sto let, ztrácí. V letech 1873 a 1874 byla vybudována nová cihelna na Veselce, druhá kolej "železné dráhy" z Brna do Střelic a v roce 1876 zanikla stará cihelna, vybudovaná v trati "Na žlebích", která byla obecním podnikem od roku 1836.

Konec devatenáctého století

V roce 1884 byl starostou obce Šimon Kroupa, z domu č. 33, který byl starostou již před tím, a to v letech 1863 až 1866. Ve funkci byl do roku 1890. V roce 1890 byl zvolen starostou obce rolník Jan Sojka, z domu č. 33/31, který zastával úřad do roku 1897.

Poslední desetiletí 19. století se vyznačovalo v obci dosud nevídaným rozvojem veřejné aktivity obyvatel. V roce 1894 se uskutečnila velká národopisná výstava, která předcházela národopisné výstavě v Praze. Této výstavy se zúčastnila i početná skupina z Troubska. Nevěstou, která byla oblečena do původního troubského kroje, byla Marie Sojková a muž v kroji byl její otec Jan Sojka, starosta obce.

V roku 1896 vznikl Čtenářsko-hospodářský spolek "Poděbrad", obec začala kulturně žít. Hrála se divadla, pořádal se nejeden koncert. Na svátek Svatého Ducha se pořádaly hodové slavnosti, při kterých se obnovovaly staré zvyky a obyčeje.

V roce 1897 byl za starostu obce zvolen  Josef Konečný, rolník z domu č. 39, který zastával tento úřad až do roku 1919.

Starostou obce více jak dvacet let

Jak bylo výše uvedeno, starostou obce Troubsko se stal v roce 1897 Josef Konečný. Dle zápisů to byl člověk pracovitý a mezi lidem značně oblíbený, o čemž svědčí skutečnost, že se nestal pouze starostou obce, ale že v posledních moravských zemských volbách, které se konaly roku 1913, s přehledem zvítězil. Ve své voličské třídě venkovských obcí získal ve své obci téměř 50% hlasů. Kandidoval za agrární stranu. Jeho soupeři získali 25, 19 resp. 6% hlasů a v následné užší volbě pak od troubských voličů obdržel 65% hlasů.
Troubský starosta Josef Konečný zvítězil i v celém volebním okrese Brno-okolí a stal se poslancem zemského sněmu.

Kulturní a společenský rozvoj pokračuje i na začátku dvacátého století. Vznikají nové spolky: Místní odbor Matice školské, živnostenský spolek "Svépomoc", Sbor dobrovolných hasičů (15. 11. 1905), vzniká Sokol (1911), Orel (1912). Toto období rozmachu bylo však násilně přerušeno první světovou válkou 1914-1918,

Období mezi dvěma světovými válkami

K vyhlášení Československé republiky došlo i v Troubsku 28. října 1918. Příběh celého aktu byl klidný, občané vyvěšovali na domech prapory v národních barvách, představitelé obce pronášeli projevy nabádající k pokračování v práci, ke klidu a pořádku.

V čele tehdejší samosprávy stál ještě starosta Josef Konečný, funkci náměstka zastával Josef Kroupa. První schůze obecního zastupitelstva se konala již 10. listopadu 1919, aby se zabývala správou obecních záležitostí.

První volby po válce

Volby do obecního zastupitelstva podle nového zákona se konaly 15. 6. 1919. Občané volili své zástupce ze tří stran, zúčastnilo se jich  573 voličů (obec měla cca 1050 obyvatel). Volby vyhrála Čs. sociální strana a z této strany vzešel starosta tesař Jan Zedníček a jeho náměstkem byl příslušník téže strany, rolník Rudolf Kilian. Radní: Rudolf Strážnický - soc. dem., Vilém Bartoněk, Antonín Kroupa - oba republikánská strana, a za lidovce Silvestr Milošic.

Volby 16. září 1923

Úspěch zaznamenala Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, jež získala největší počet míst v obecním zastupitelstvu. V těchto volbách zřejmě nekandidovala soc. dem. strana, neboť pravděpodobně došlo k dočasnému rozpadu místní organizace. Svědčí o tom fakt, že zvolený starosta Rudolf Kilian a jeho náměstek Josef Jiroušek, bývalí sociální demokraté, kandidovali za mimostranické uskupení.

Volby 16. října 1927

Starostou obce se stal pokrokový učitel František Vašulín, jeho náměstkem rolník Josef Konečný. Po těchto volbách se do obecního zastupitelstva dostali dva komunisté, jeden zasedal v obecní radě (krejčí František Staněk). Radu tehdy doplnili: čalouník (legionár) František Svoboda, mlynář Leopold Svoboda a rolník Jan Kamenický.

Volby 29. listopadu 1931

Ustavující zasedání se konalo až 21. prosince. Starostou obce byl zvolen rolník, lidovec Jan Kamenický, náměstkem byl člen republikánské strany, rolník František Doležal. V radě zasedal, kromě uvedených, Jakub Černoušek, František Svoboda, František Staněk, Antonín Kozel.

Volby v roce 1935

Dle obecní kroniky zůstává vedení obce beze změny, jen za odstoupivšího pokladníka Josefa Lodese nastoupil náměstek starosty František Doležal.

Volby v červnu 1938

Zástupci všech stran v Troubsku se shodli na tom, že  vystoupí s jednotnou kandidátní listinou při zachování stejného počtu členů pro jednotlivé volební skupiny. Starostou se stal rolník František Doležal za stranu republikánskou, náměstkem železničář František Svoboda za sociální demokraty.



Zpracoval a sepsal Pavel Veleba, kronikář a knihovník (únor 2010)